Je to už opravdu hodnÄ› dávno, kdy jsem také vlastnila opravdu tu nejúžasnÄ›jÅ¡Ã motorku. Jenomže nejhorÅ¡Ã na tom bylo, že já jsem se na motorce už dvakrát vybourala, takže moji rodiÄe mi Å™ekli, že už na motorku nikdy nesednu, že dokud oni dva budou živi a zdravÃ, tak já na motorku už nikdy neusednu. SamozÅ™ejmÄ›, že je to pro mÄ› bylo velice těžké rozhodovánà a také velmi složitá a nároÄná situace, protože jsem chtÄ›la rodiÄe samozÅ™ejmÄ› poslechnout. Bylo mi teprve devatenáct let a bydlela jsem jeÅ¡tÄ› s rodiÄi a se svým starÅ¡Ãm bratrem. A bratr také velice rád jezdil na motorce, takže nakonec to dopadlo tak, že už jenom jezdil bratr na motorce a moje rodina se rozhodla, že prý já už na motorku nikdy neusednou pÅ™i mé hloupé druhé havárce.
Já jsem prý mÄ›la opravdu velmi namále, málem jsem se zlámala páteÅ™. Také jsem dva a půl mÄ›sÃce byla v nemocnici, kdy mÄ› dávali lékaÅ™i do kupy, protože jsem mÄ›la opravdu Å¡karedou havárku na motorce. Proto jsem si Å™ekla, že asi nebudu riskovat, ale abych se zase pÅ™iznala, tak na druhou stranu mÄ› motorky stále lákajÃ. A také se pÅ™iznám, že závidÃm svému bratrovi, který může stále jezdit na motorce. ŘeknÄ›te mi, kdo by nezávidÄ›l, že máte konÃÄka, jako opravdu jediného konÃÄka, že vás opravdu nejvÃce bavà jezdit na motorce anebo tÅ™eba skákat na motorce pÅ™es nÄ›jaké paÅ™ezy?
Anebo dÃry? A najednou to dÄ›lat nemůžete! Tak mi Å™eknÄ›te, co je snad horÅ¡Ãho? Myslela jsem si, že je se mnou asi konec. SamozÅ™ejmÄ›, že jsem se bála, že jsem mÄ›la takhle Å¡karedý úraz a nebyl to jenom jednou. A tÄ›chto úrazů bylo vÃce, jenomže rodiÄům jsem to tak vÅ¡echno neÅ™ekla. MyslÃm si, že lidé, kteřà zažijà už nÄ›jakou havárii na motorce anebo v autÄ›, je to vlastnÄ› jedno. A kdekoliv jakoukoliv havárii, tak se potom už bojÃ. A rozhodujà se, jestli vůbec jeÅ¡tÄ› budou Å™Ãdit a nebo si sednou na motorku. Tohle je také můj pÅ™Ãpad a doufám, že vÅ¡echno se vyvine jenom v můj prospÄ›ch a vÅ¡e bude dobré.Â